Stříž ovcí, ojediněle nazývána také jako ovčácké žně je činnost sklízení vlněného rouna z ovce (z anglického Wool harvesting). V následujícím článku si můžete přečíst podrobný popis rozdělení práce při střiži a zacházení s vlnou. Avšak najdeme i další styly stříhání, které se mohou lišit od tohoto popisu.
David Zdrha při stříhání ovcí
3 úkoly pro pracovníky v shearing teamu (střihačském týmu):
shearer (střihač) - ten co ohýbá záda.
rousie, roustabout, woolhandler (manipulátor s vlnou) - klíčový člen týmu pro stříhání, který pracuje na stříhacím prkně nebo stole na vlnu pod dohledem třídiče vlny
wool presser & sheepo (lisovač balíků & naháněč ovcí) - člen týmu je zodpovědný za lisování a označování balíků a zároveň je zaměstnaný přiváděním ovcí do záchytného kotce ve střižně.
Stříhání na zemi a odebírání vlny
Střihač si usadí ovci vedle stříhací hlavice. Stříhání zpravidla začíná ostříháním vlny z břicha, kterou střihač odhodí od sebe po levici nebo někam vedle, odkud jí odebere rousie. Vlna z břicha může být ještě rozdělena na hruď a břicho. Vlna na slabinách, kolem zadku a ocas by měly být předstříhané, pokud tam střihač něco zapomenutého odstřihne, rousie tyto části odhodí do žoku se zástřihy a kaštany. Tato špatná vlna je třeba sebrat a oddělit před prvním tahem strojku na první noze zvířete. Střihač začíná stříhat hlavní část rouna následovně: první nohu a postupuje přes partie krku, levé rameno, bok, záda, druhé rameno a poslední část, pak se ovce pouští.
Pokud se jedná o dlouhou vlnu, celé rouno drží pěkně pohromadě. Pokud je kratší, odpadává i tak na přibližně stejné místo, kde je pro rousie dobře dosažitelná a může být odklízená po částech. Vhodné je průběžně od střihače odhrnovat kousky, nedostřižky a různé drobné části vlny z ovce, které nedrží pohromadě s rounem pomocí broomu (speciální hrablo). Někdy se odděluje zvlášť vlna z hlavy. Pokud je okolo stříhání spousta jiné práce, není nezbytné kolem střihače průběžně uklízet.
Po dostříhání ovce, rousie rychle sbalí rouno a ladně ho odhodí na wooltable (přebírací stůl), kde se pěkně rozprostře. Ihned poté vezme broom a zamete shearing stand (střihačova pracovní plocha) od kousků vlny, než střihač přijde s novou ovcí. V tu chvíli může jít obrat rouno na stole (pokud už to nezačal dělat někdo jiný). Rouno je rozbalené stříhanou částí dolů, aby bylo kvalitu vlny pěkně vidět a aby krátká vlákna mohla propadnout roštěm na zem. Na okrajích rouna bývá špinavá a nekvalitní vlna, která se od rouna odděluje. Někdy je třeba zkontrolovat krk i hřbet, kvůli možnému výskytu zakrmené vlny nebo jinak znehodnocené kvůli podmínkám chovu. Přebrané rouno se sbalí a vloží do žoku. U stříže vlnařských plemen předchází tomuto kroku ještě kontrola na stole takzvaného wool classera, který zkontroluje, zda rouno odpovídá kvalitě.
Pro rousie je celá práce kolem stříhání zpočátku náročná, ale po krátké praxi a s trochou organizace zvládá práci velmi snadno. Úkolem pressera/sheepo je zajišťovat v chytací ohrádce dostatek ovcí pro střihače a přebranou vlnu uklízet do žoků.
Když se stříhá na lavici, tak probíhá odebírání vlny přirozeně jiným způsobem. Woolhandling (manipulace s vlnou) se přizpůsobuje práci střihače.
Zdroje k nastudování:
Profesionální příručka pro práci s vlnou při střiži v angličtině: